Církev Víry Hodonín

V Efezským 6,16 se píše: „Stůjte tedy vždycky se štítem víry…“, co znamená bok po boku. Církev shromažďující se ve sboru je směsicí skvělých osobností a nikdo jiný než Bůh na tom nenese podíl. Proto jsme tento článek pojali jako mozaiku složenou z pohledů několika stěžejních členů sboru:

Jitka Chorvátová

vedoucí mládeže
(23 let, vysokoškolská studentka)

Velmi aktivní a dynamickou složku hodonínského sboru tvoří skupina mladých lidí – mládež. Mládež vznikla před třemi lety, kdy se mladí lidé začali set­kávat každý sudý týden v sobotu. Pár mládežníků odmalička vyrůstalo v církvi, většina se ale obrátila později. Sláva Pánovi, že jsme se mohli obrátit v tak mladém věku! O to větší radost máme z toho, že víme, jak velkému Bohu sloužíme a našimi životy Ho oslavujeme.

Setkávání mládeže bývá pravidelně, a to i přes prázdniny, kdy je na mladé lidi vyvinut silný tah do světa. Na každé mládeži se můžete setkat se skvělými lidmi, kteří milují Boha, se studiem Božího slova a samozřejmě s ohnivými mládežnickými modlitbami. Velmi rychle jsme si „zvykli“ na standard otevřeného nebe při modlitbách. Toto ve světě nezažijete! Kromě společných setkávání ve sboru mládež organizuje sborové silvestry i akce pro teena­gery v církvi. Společně poté velmi rádi jezdíme na mládeže a konference do Banské Bystrice.

Vize hodonínské mládeže je jasná: doběhnout běh do cíle, a přitom vzít s sebou co nejvíce dalších lidí! Kromě pouličních mládežnických evangelizací se modlíme a povzbuzujeme se navzájem slovy: „Sice nevím, jak se přesně jmenuje, ale vím, že je to horlivec pro Pána z hodonínské mládeže.“ Rádi bychom dosáhli této vizitky nejen v ostatních sborech, ale i u lidí ze světa. Hodonínská mládež hoří pro Pána!

Martin Chorvát

vedoucí nedělní školy
(46 let, státní zaměstnanec)

Služba velké nedělky neboli besídky vznikla z důvodu smysluplně „zabavit“ děti před – teenagerského věku (tzn. od 7 do 12 let) během kázaného slova při bohoslužbě. Vzhledem ke genezi našeho sboru jsme začínali v malém příručním skladu, který byl součástí budovy, v níž probíhaly bohoslužby. Z nesmělých improvizovaných začátků vznikla pravidelná služba, která vyprodukovala již jednu generaci dětí. Zpočátku se učily nejen děti, ale také lektoři. Materiály a učební pomůcky na počátku této služby nebyly žádné a vše záviselo na připravenosti a vědomosti vyučujících. Ti to tehdy tematicky vzali od začátku Bible, tedy od stvoření světa až po Skutky apoštolů.

Během času přišlo stěhování sboru do nových pronajatých prostor moderní administrativní budovy. Jako velká nedělka jsme obdrželi jednu místnost, kterou jsme si mohli zařídit podle svých představ. Díky darům členů církve máme k dispozici moderní audiovizuální techniku, tabuli a další vybavení zpříjemňující čas dětí při poznávání Bible.

Práce s nimi je takové sázení semínek a očekávání, jak se tato semínka ujmou. Jak je napsáno v Božím slově: „Tedy ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, nejsou něčím zvláštním, ale Bůh, který dává růst.“ (1. Korintským 3,7)Největší odměnou služebníků velké nedělky je, když potom vidí naše už teenagery, jak jsou aktivně a dobrovolně zapojeni do bohoslužeb a do práce ve sboru. Samozřejmě, není to prioritně zásluha velké nedělky, protože vztah dítěte k Bohu kopíruje vztah jeho rodiče k Bohu, přesto je vidět, že tato práce není marná.

Jiří Němec

vedoucí chval
(34 let, obchodní a technický zástupce)

Začátky byli skromné a mnohdy nelehké. Hospodin však shromažďuje svůj lid, a tak dnes máme chválící team, který dal na první místo v životě službu Bohu.

Nebylo tomu tak vždycky. Pamatuji si, jak jsem s kytarou stál sám před hrstkou lidí ve vymrzlé místnosti – bývalé prodejně bicyklů. Choulili jsme se do kabátů plní naděje, víry a očekávání. Náš Bůh je dobrý, velký a mocný, nenechal na sebe dlouho čekat, a tak přicházeli svým časem služebníci, kteří rozšířili a posílili práci sboru. Modlitby, půsty, vyhrané i prohrané boje, vzájemná pomoc, bratrská láska a moc Ducha Svatého nás stmelily.

Jsem vděčný Bohu za službu a vyučování, které se mi skrze církev dostává. Teprve když jsem vlastní ego, ambice a touhy pohřbil, tak se můj život stal opravdu hodnotným. Bůh mě začal vést hlouběji do poznání Slova a Jeho vůle.

Mojí touhou bylo mít více českých chval. Tak se podařilo, že se z některých nás vyformovali překladatelé – textaři a bylo možné vydat i několik CD. Obohatili jsme tak zásobníky hudebních nosičů a rozšířili portfolio chval světových interpretů zpívané naším rodným jazykem. Máme již za sebou i první krůčky v oblasti původní hudební a textařské tvorby.

Je obrovská odměna, když jsou kladné ohlasy a svědectví, jak chvály pomohly překonat těžké časy, či přinést radost v čase smutku.

Těším se na to, co je před námi. I když jsem realista, mám víru. Vidím, jak se formuje nová mladá generace a má své velké cíle. Mojí touhou je, aby lidé z ní měli své vzory v církvi. Je to výzva, kterou jsme u nás v Hodoníně ochotni přijmout a pracovat na ní.