Predstavujeme naše zbory - Prostějov

Církev Víry Prostějov

Milí čtenáři, níže se dočtete několik informací o našem sboru v Prostějově, městě v srdci Hané na Moravě. Loni jste měli v Logosu možnost dočíst se podrobně o naší celé historii, ovšem pokud jste se k minulému článku nedostali, můžete se to nejdůležitější dozvědět z následujících řádků. Navíc do předchozího článku se vše nevešlo a od loňského roku se událo mnoho nového, takže i tentokrát se můžete dozvědět několik novinek.

Prostějov je ne příliš velké okresní město v Olomouckém kraji. Žije zde necelých 45 tisíc obyvatel. Nížina poskytuje úrodnou půdu, nejvyšší nedaleký vrchol leží 440 m. n. m., o pouhých 200 m výše než leží naše město. Ve městě nelze jít do kopce nebo z kopce, po cestě se příliš nezadýcháte a přejdete jej za hodinu. Ovšem zdánlivě malé město má architektonicky pěkné náměstí. Najdete zde několik křesťanských sborů a mezi nimi Církev víry blízko centra města.

Počátky našeho sboru sahají až k přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy se obrátili první členové. Patřili jsme k jednomu ze zakládajících sborů Křesťanských společenství v tehdejším Československu. Od roku 2002 jsme pracovali již jako registrovaná církev. Úzká spolupráce s Kresťanskými spoločenstvami na Slovensku a sborem HIT Gyülekezete v Maďarsku nás roku 2012 dovedla k registraci nové církve – Církve víry.

Během těchto let jsme užívali různé prostory ke shromážděním. První setkání probíhala v bytě našeho pastorského páru u Radka a Marie Hasových. Když se skupinka rozrostla, využívala sklepních prostor farního sboru Českobratrské církve evangelické. Následně jsme se přestěhovali do bývalého agitačního střediska KSČ. Změna politického režimu v roce 1989 otevřela dveře evangelizacím na veřejnosti – ve školách, promítání filmů v kinech a evangelizace na náměstích. Počet členů církve narůstal, a tak jsme se od roku 1992 začali scházet v Kulturním a společenském centru ve středu města. Po čase nám ani tyto prostory nevyhovovaly, a proto jsme se roku 2007 přestěhovali do budovy na okraji města, kterou jsme si v rámci pronájmu mohli upravit podle vlastních potřeb a nemuseli jsme se o prostor dělit s dalšími sdruženími, protože kulturní centrum si pronajímali i obchodníci a široká veřejnost. Po několika letech ovšem vyvstala potřeba nového místa pro shromáždění, které se bude nacházet blíže středu města, abychom byli dostupní pro návštěvníky. Proto jsme se roku 2012 přesunuli a jsme na novém místě, kde se může shromáždit asi 200 lidí. Jsme tu spokojení, máme dostatek místa pro shromáždění, místnosti pro menší i větší děti na dětskou besídku, místnost pro maminky s dětmi a pastorovu kancelář.

Během těchto let jsme netrávili čas jen v Prostějově, ale podíleli jsme se na Božím díle i v dalších městech. Mezi lety 1998 – 2001 několik věřících z Prostějova pravidelně vyjíždělo na Slovensko, aby pracovali na evangelizacích se stanem ve slovenských městech, např. v Žiaru nad Hronom, Martině, Brezně, Bratislavě, Banské Bystrici, Liptovském Mikuláši nebo Žilině. Také jsme pracovali v misijních skupinách v okolních městech. Původní misijní skupina Olomouc se později osamostatnila a vznikl další samostatný sbor. Podobná práce v Hradci Králové také vedla k tomu, že se sbor „postavil na vlastní nohy“ a nyní je veden pastorem (původně členem prostějovského sboru) Petrem Šakarovem. Sbor v Brně má taktéž svá shromáždění během týdne i v neděli. Pastor Radek Hasa vede prostějovský i brněnský sbor. Momentálně probíhá další misijní práce na severu Moravy v Šumperku, kde se jednou týdně koná misijní skupinka a na nedělní shromáždění dojíždějí k nám do Prostějova (ze vzdálenosti 80 km). Další práce započala v Třebíči (asi 120 km) na západ od Prostějova, kam Pán vyslal rodinu Šínových, a těšíme se, jak tam práce dál poroste.

Další práce

Ve sboru také pracujeme s dětmi. Během nedělních bohoslužeb probíhá besídka menších i starších dětí. Několik let probíhala také služba Royal Rangers. Jedná se o křesťanskou celosvětovou organizaci, která vede děti ke Kristu a nenásilnou formou šíří evangelium i mezi jejich nevěřící kamarády. Každoročně pořádáme sborový dětský tábor pro děti od 7 let ve dvou věkových kategoriích. Několikrát proběhl na tábořišti v Černé Hoře u Brna. Letošní ročník se konal o několik kilometrů blíže v Protivanově. Ve sboru také probíhají setkání mládeže s chválami a svědectvími.

Během posledních měsíců proběhlo několik evangelizací na prostějovském náměstí s následným setkáním v našich prostorách, kde si lidé mohli vyslechnout svědectví, jak Pán mění lidské životy. Také u nás probíhají přednášky pro veřejnost. Loni nás navštívil Tomáš Graumann s manželkou. Pan Graumann je jedním z Wintonových dětí. Za okupace jako dítě odjel jedním z vlaků z Československa do Velké Británie a vydával svědectví o své záchraně před koncentračním táborem a o tom, jak ho zachránil Ježíš pro věčnost. Mluvil nejen v našem sboru, ale také na místní střední škole, a tak i další mladí lidé mohli slyšet svědectví o Ježíši. Letos nás navštívili manželé Stutzovi – mesiánští židé. V říjnu a listopadu proběhly dvě přednášky křesťanů, kteří se obrátili z islámu.

Díky Pánu se náš sbor rozrůstá. Obracejí se nově příchozí a navracejí se ti, kteří kdysi od Pána odešli… Těší nás, že Pán vyslýchá modlitby nejen za chvály, ale i za manželské partnery, za uzdravení a že je pokrok zřejmý. Rosteme.

Od září tohoto roku vyhlásil náš pastor pravidelný řetězový půst. V posledních letech často slýcháme a zažíváme na vlastní kůži, že dlouholetí křesťané jsou unavení rutinou a prací na Božím díle. Několik kázání nejen našeho pastora, ale shodně s ním i hostů – kazatelů v našem sboru bylo zaměřeno na téma vyhoření, a jak mu předejít. Z toho důvodu jsme se zapojili do pravidelného půstu (jednou týdně), abychom se Pánu přiblížili. Ne proto, abychom splnili další úkol, ale proto, abychom se zastavili v této uspěchané době a v půstu si uvědomili, jaké hodnoty Pán preferuje a jak my máme nastavený žebříček hodnot. V souladu s těmito půsty se povzbuzujeme i svědectvími. Každou neděli dva bratři nebo sestry vydávají svědectví o svých počátcích s Pánem – jak uvěřili, jak se obrátili a z jakých soužení je Pán vy­trhl. Je velmi povzbudivé slyšet, že Bůh jedná v životě člověka a mění jeho úděl.

Foto: Pavel Hála