Tábor Protivanov

Za devatero horami a devatero řekami, necelých 25 kilometrů od Prostějova, v prostředí hlubokých protivanovských lesů, v těsné blízkosti kapřího rybníku si skupina třiceti dvou dětí do dvanácti let postavila z šišek, krabic a historických vykopávek lidské technologie přenosné a téměř funkční stroje času.

Pro každou skupinu jedna barva (červená, modrá, zelená, fialová), naprosto originální název (Modré pumy, Červený trpaslík, Výbušné brambory, Pandy), jedna vlajka, jeden stroj času, jeden bojový pokřik a jeden pár statečných vedoucí! Ti měli na každý den nový příliv sil a elánu (hlavně díky společným ranním modlitbám a výborné péči kuchařského týmu).

Děti své vynálezy použily k přesunu do jednotlivých biblických období. Samo sebou první let proběhl hladce, děti přistály v Ráji a to ani nemusely na Nový Zéland. Druhý den zakusily, jak je dobře, že Noe nemusel stavět archu v dnešní byrokratické době. Na jednu archu se zvířátky připadlo celkem 17 úředních potvrzení, a to malým stavitelům hodní vedoucí ještě zkrátili čekací dobu… Třetího dne se probojovala skupina hrdinů s Abrahámem v čele a s vítězným jásotem vysvobodila Lota ze Sodomy. Naštěstí beze ztrát a solných sloupů. Počtvrté se děti objevily v době Mojžíšově, chvatně posbíraly obsahy svých příbytků a vypravily se na dlouhou pouť přes poušť k pramenu vody. Cesta ale kupodivu trvala jen pár hodin, vedla přes les a končila na koupališti. (Většina nereptala.) Jen co se další den Izraelité probudili, sestřelili si prakem každý svého Goliáše a navečer po Davidově způsobu radostně chválili našeho Pána. Páteční program probíhal pod heslem Ježíš. Jestlipak znali jména a podobenství, pod kterými byl prezentován v Bibli? Společně s mládežníky si také vyzkoušeli, jaké je sdílet s ostatními Dobrou zprávu. Poslední den se děti přestěhovali do nebe, kde si zahráli hru: „Boží království je jako perla.“ Každý večer po chválách probíhalo krátké kázání na téma celého dne. V sobotu dětem už nezbylo nic jiného, než se rozjet do svých domovů a uvést do praxe vše, co se na táboře naučily.

Přes 30 mládežníků se k dětem připojovalo v odpoledních hrách a soutěžích, za které získali množství diplomů a odměn. Kázání měli na rozdíl od dětí i dopoledne. Poslechli si občerstvující slovo o Otci a Synu, o Duchu Svatém a o tom, co je důležité v období mladosti. Společně s vedoucími si znovu uvědomili, kdo jsou v Božích očích a zjistili, jak mohou získat svou budoucnost. V neposlední řadě se naučili rozpoznat sedm charakterů lidského srdce. Aby pořád jen neseděli, byly pro ně nachystány workshopy z různých oborů a profesí: Může se stát, že někteří jedinci budou po návratu domů s radostí vyměňovat olej v motoru, jiní se naplno přidají do zvukařského týmu, případně si začnou šetřit na kameru. Z dívčího osazenstva se stal výborný fanklub na americký způsob a mnoho z nich si může otevřít menší kadeřnický salon. Spousta mládežníků teď umí pár rychlými chvaty ubránit své mladší (i starší) sourozence. Najdou se i tací, kteří si zvládnou v kuchyni rozdělat chemickou laboratoř, rádi si zažonglují s citróny a občas budou na své okolí mluvit vietnamsky.

Atmosféra na táboře byla velmi dobrá. Dětem i mladým (koneckonců i vedoucím) prospíval kontakt se svými vrstevníky, upevnili si sociální vazby, zlepšili disciplínu a naučili se bez bázně mluvit o své víře. Díky každodenní Boží přítomnosti a skvělému týmu služebníků tak můžeme směle říct, že si prohloubili svůj vztah k Bohu. Nemalým důkazem jsou čtyři mladí, kteří přijali Ducha Svatého. Při odjezdu bylo na tvářích všech účastníků vidět, že byl tábor požehnaný. Těšíme se na příští rok!