V roce 1991 jsme byli jedním ze zakládajících sborů Křesťanských společenství. Do roku 2002 jsme působili jako občanské sdružení a díky změně zákona jsme byli v roce 2002 registrovaní jako církev a v našem městě byl zřízen Sbor Křesťanské společenství Prostějov. Úzká spolupráce s Kresťanskými spoločenstvami na Slovensku a sborem HIT Gyülekezete v Maďarsku nás v polovině roku 2012 dovedla k registraci nové církve – Církve víry. Za 25 let své existence náš sbor prošel různými etapami, které bychom vám rádi v tomto článku nastínili.
Počátky našeho sboru spadají ještě do dob komunismu – roku 1988, kdy se na Prostějovsku k Ježíši Kristu obrátilo několik lidí, kteří i v tehdejší těžké době začali kázat evangelium. Mezi prvními, kteří slyšeli evangelium, byl i náš současný pastorský manželský pár Radomír a Marie Hasovi. Poprvé slyšeli evangelium od svého známého, který je od té doby často navštěvoval a vyprávěl jim o Bohu. Radek vydal svůj život Bohu před Velikonocemi v roce 1989, Majka pak o něco později.
Hasovi otevřeli svůj byt pro službu Pánu. Začali se u nich pravidelně scházet lidé, kteří také hledali Boha. Do roka skupina narostla a prostory pavlačového tmavého bytu už nestačily. Tak se pravidelné skupinky a modlitby přesunuly do prostor Farního sboru Českobratrské církve evangelické na náměstí U kalicha v Prostějově, kde jim zázemí poskytnul tehdejší farář, který s „mladými nadšenci“ sympatizoval. Změna politického režimu v Československu umožnila vyjít s evangeliem do ulic města, začali přicházet noví a noví lidé.
Prostory „U Kalicha“ přestávaly postupně vyhovovat, a tak církev odešla do bývalého Agitačního střediska KSČ na sídlišti Šárka. Tehdejší hlad po křesťanství a duchovnu mezi lidmi vedl k aktivní evangelizaci. Otevřel se prostor v bývalém kině OKO k promítání filmu Ježíš a k evangelizacím na středních školách. Mnozí z „náctiletých“, kteří se v té době obrátili k Bohu, se stali zavázanými služebníky pro práci na Božím díle v Prostějově. V současné době už mají své vlastní děti a předávají jim víru v Boha.
V roce 1992 jsme se opět stěhovali do nových prostor, tentokrát do Kulturního a společenského centra na Komenské ulici. Vzniklo několik domácích skupin, kde se v týdnu scházeli lidé a společně se modlili za různé potřeby. V tomto období jsme se dvakrát zúčastnili konference v Karlsruhe, kde jsme přijali skrze osobní službu Dereka Prince, Lestera Sumralla a dalších mnoho dobrého.
Do prostějovského sboru jezdily sloužit a kázat evangelizační skupiny z Prahy, ze Švédska či USA. Jako kazatelé k nám přijížděli John Joppe a John McFarlane z Německa, Graham Truscott z Nového Zélandu, Roger Harsh, Larry Keaton, kteří se přistěhovali do ČR z USA, a mnozí další. Mládež společně s evangelizačními skupinami vyjížděla evangelizovat do okolních měst a vesnic – Vyškova, Boskovic, Kroměříže, Kostelce na Hané a dalších. V kinosálech měst a vesnic jsme promítali evangelizační filmy, podporovali jsme i děti z dětského domova. Téměř každý týden jsme kázali evangelium na prostějovském náměstí. Při jednom kázání Johna McFarlana v roce 1995 se poprvé na shromáždění v Prostějově projevila nová vlna Ducha Svatého. Lidé byli při kázáních nadpřirozeně naplňováni radostí a osvobozováni.
V roce 1995 jsme si od města pronajali dům na Plumlovské ulici, který jsme kompletně na vlastní náklady zrekonstruovali. Záměrem bylo provozovat zde sociální práci. Během týdne se zde začaly scházet domácí skupiny. V prostorách byla kancelář, společenská místnost a dva byty pro sociálně potřebné. Část domu jsme využívali do roku 2011. „Plumlovská“ sloužila také jako středisko pro pomoc narkomanům, sociálně slabším a vyloučeným skupinám. Tato činnost byla financovaná z darů členů sboru a částečně i z dotací státu, města a kraje. Sociální práci vedl Radek Hasa, který se věnoval i přednáškám na školách s protidrogovou prevencí. Na tomto projektu jsme spolupracovali se sdružením Podané ruce, městem Prostějov, Olomouckým krajem a MŠMT ČR.
Usilovně jsme se věnovali také práci s dětmi. Už od roku 1993 pořádáme, mimo jiné, letní tábory pro děti, pravidelně se táborů účastní cca 40 dětí. Několikrát během let jsme změnili naše tábořiště. Místa, kde stály tábory, jsou např. Baldovec, Kladky nebo Černá Hora u Blanska. Po roce 2000 se práci s dětmi věnovalo několik služebníků, kteří děti seznamovali také s Božím slovem. Děti byly vedeny ke křesťanským konzervativním hodnotám. V posledních letech jsme navázali spolupráci s mezinárodní křesťanskou organizací Royal Rangers.
Druhá polovina devadesátých let pro nás byla kvůli vnitřním problémům obdobím stagnace. V roce 1997 jsme po skončení činnosti Harvest International Ministries získali velký evangelizační stan. Nabídka využití stanu se v řadě českých sborů nesetkala s pozitivním ohlasem, využili jsme jej tedy pro evangelizaci ve Vyškově, Olomouci či Konici. Přesto zůstávaly volné kapacity. Naše pozornost se proto obrátila na Slovensko, kde jsme oslovili Gabriela Minárika, pastora KS v Popradě. Ten nás s radostí přijal a dal nám také kontakt na horlivce pro evangelium, pastora Jaroslava Kříže z Banské Bystrice.
Z Prostějova vyrazilo v letech 1998 - 2001 o letních prázdninách několik týmů služebníků, kteří si vzali dovolenou, aby pod vedením Radka Hasy mohli pomáhat s péčí o stan a s evangelizací na Slovensku. Díky vzájemné spolupráci s pastorem J. Křížem jsme dělali stanové evangelizace na Slovensku a v místních sborech jsme byli dobře přijímáni. Evangelizace se stanem stála u zrodu dnes dobře fungujících sborů v Žiaru nad Hronom, Brezně, Martině, či Žilině.
Koncem roku 2000 náš sbor opustil tehdejší pastor, rozhodl se pro jiný životní styl, který nebyl slučitelný s konzervativními křesťanskými hodnotami.
V roce 2001 nastala nová etapa našeho sboru. Začali jsme úzce spolupracovat se sborem v Banské Bystrici a jeho pastorem Jaroslavem Křížem, a skrze něj jsme postupně navazovaly kontakty na maďarskou církev HIT Gyülekezete. Dostávalo se k nám systematické vyučování Božího slova. Pastor J. Kříž k nám začal častěji dojíždět. V roce 2001 také proběhla poslední stanová evangelizace na Slovensku v Bratislavě, kdy byl stan při prudké bouři roztržen.
Při zpáteční cestě do Prostějova se Radek rozhodl přijmout pozvání k účasti na letní biblické škole v Banské Bystrici. Při bohoslužbě, na které kázal německý pastor Ekkehard Höfig, přijal Radek Hasa povolání do služby pastora.
Od roku 2001 do současnosti se církev věnuje vyučování Božího slova, umocňuje se také chvála. Pravidelně jezdíme do Banské Bystrice na konference a semináře zaměřené na vyučování, kde se setkáváme s velkým množstvím křesťanů. Slovenští pastoři v čele s Jaroslavem Křížem pravidelně slouží v našem sboru. Tato spolupráce umožnila pozvání i mezinárodně uznávaných služebníků.
Měli jsme příležitost hostit a být pod obdarováním těchto služebníků: Carlos Jimenéz, Marilyn Neubauer, Dr. Peter Gammons, Joe Ferreyra, Dr. Bill a Dr. Anne Moore, Ian McCormack, Mark Zechin nebo Jesús Tax s rodinou. Kázalo a sloužilo u nás také několik kazatelů a učitelů Božího slova z maďarské církve HIT Gyülekezete. Znovu se posiluje evangelizační aktivita sboru, pořádáme i kurzy Alfa. Začínáme systematicky vyučovat Boží slovo formou sobotních biblických škol.
Ve druhé polovině devadesátých let se součástí našeho sboru stala i necelá desítka věřících z Olomouce, kteří pravidelně do Prostějova přijížděli na nedělní bohoslužby. Po stanové evangelizaci jsme založili v Olomouci naší první misijní skupinu. Někteří bratři a sestry z Prostějova jezdili pravidelně každý týden na skupiny do Olomouce. V roce 2001 na naše požádání vyslal pastor Jaroslav Kříž misionáře, který se začal věnovat práci v Olomouci. Byl jím Martin Mazúch s manželkou Mirkou a jejich dětmi. Prostějovský sbor v počátcích manžele Mazúchovi podporoval, oni zase s věřícími dojížděli na bohoslužby do Prostějova o nedělích a několik služebníků z Prostějova pod vedením Radka Hasy v týdnu podporovalo pravidelné úterní shromáždění v Olomouci. Olomoucké věřící jsme propustili v roce 2005, Martin Mazúch se stal pastorem nového sboru, tehdy ještě v rámci Církve Křesťanská společenství. Od roku 2012 je olomoucký sbor spolu s námi součástí Církve víry.
V roce 2007 se prostějovská církev opět přestěhovala. Nové prostory jsme našli v areálu bývalé Vitany na okraji města, které nám umožnily uskutečňovat bohoslužby podle našich potřeb a bez časových omezení. Pokračovali jsme ve vyučování Božího slova i kázání evangelia, tak jako to bylo v předchozím období.
Mezi členy prostějovského sboru patřili do roku 2006 také manželé Petr a Petra Šakarovovi. Petr hrál profesionálně lední hokej za prostějovský hokejový klub a s celou rodinou se aktivně zapojoval do církevního dění. Po ukončení Petrovy profesionální hokejové kariéry se Šakarovovi odstěhovali do svého rodiště - Hradce Králové. V roce 2007 otevřeli svůj nově postavený dům pro pravidelné domácí skupiny. Z Prostějova k nim pravidelně jezdili sloužit manželé Hasovi s ostatními služebníky. V roce 2008 počet křesťanů na domácí skupině narostl natolik, že se přesunuli do větších pronajatých prostor. Každý druhý týden jsme měli společnou nedělní bohoslužbu v Prostějově a po krátké době Pán přidal další věřící a brzy bylo třeba začít v Hradci Králové i nedělní bohoslužby. Na podzim roku 2011 byl Petr Šakarov ustanoven pastorem sboru. Hradecký sbor podporoval a podporuje práci sboru v Praze.
V roce 2006 se na pastora Radka Hasu obrátila také křesťanská skupina z Kuřimi s prosbou o spolupráci a podporu. Nejprve se skupina křesťanů scházela v jedné domácnosti v Kuřimi. Po několika měsících byla natolik velká (a je v ní mnoho věřících z Brna), že koncem roku 2006 začala v Brně fungovat bohoslužba každé úterý. Modlitební nasazení členů misijní skupiny a jejich zavázanost v pravidelném dojíždění každou neděli do Prostějova Bůh potvrdil a práce v Brně se úspěšně rozrůstá. V červenci 2012 byl v Brně ustanoven samostatný sbor Církve víry a v únoru 2013 jsme v Brně započali i pravidelné nedělní bohoslužby. Pastorem sboru je Radek Hasa, který již několik let neúnavně do Brna dojíždí kázat a sloužit.
V roce 2011 jsme se pokojně rozešli s Církví Křesťanská společenství a v květnu 2012 jsme získali registraci nové církve – Církve víry – od ministerstva kultury. Vznik Církve víry je logickým vyústěním naší úzké spolupráce se slovenskými Kresťanskými spoločenstvami a církví HIT Gyülekezete v Maďarsku. V létě roku 2012 je ustanoveno prvních jedenáct sborů Církve víry po celé České republice. Od roku 2012 se setkáváme s ostatními členy a příznivci Církve víry na konferencích, které jsou pořádány v Praze a dalších městech v České republice.
Opět jsme se stěhovali. Tentokrát do prostor téměř v centru města na Svatoplukově ulici. Práce v Pánu není marná a každý, kdo je vytrvalý na svých modlitbách a půstech za náš sbor, má už teď připravenou odměnu v nebi. Také díky dárcům financí se může šířit evangelium do všech koutů naší země. Všechny evangelizace i provoz církve byly a jsou financovány z příspěvků členů církve, nejsme financováni ze státního rozpočtu ani ze zahraničí.
Naše církev funguje již hezkou řádku let, díky Boží milosti ale i proto, že se od počátku pravidelně scházíme na společných modlitbách, a investujeme svůj čas, modlitby i peněžní prostředky do zvěstování evangelia.
Lenka Šínová
Milada Jiráková
Redakčně kráceno.
NF Milost | | | Logos 1 / 2018 | | | Jaroslava Marcienková | | | Zo života cirkvi |
NF Milost | | | Logos 8 / 2021 | | | Jaroslava Marcienková | | | Reportáž |
NF Milost | | | Logos 11 / 2017 | | | Jaroslava Marcienková | | | Zo života cirkvi |
Úžasná milosť | | | Logos 1 / 2022 | | | Daniel Šobr | | | Vyučovanie |
Extrémní milost | | | Logos 2 / 2017 | | | Redakcia | | | Predstavujeme |