Uplynul skoro rok a půl od chvíle, kdy jsme se mohli se čtenáři Logosu podělit o to, jak se daří budovat Boží dílo v Olomouci. Za ten rok a půl se toho v našem sboru stalo opravdu hodně. Na konci roku 2005 byl náš vedoucí Martin Mazúch ustanoven jako pastor. Začali jsme se připravovat na novou etapu vývoje našeho sboru.
Na začátku roku 2006 jsme začali pracovat na vizi pro rok 2006, povzbuzeni proroctvím Kennetha Hagina, které hovořilo o tom, že rok 2006 bude rokem velkého požehnaní pro církev. Jako hlavní požehnání, které mělo přijít, jsme chápali obrácení mnoha nových lidí. Od ledna jsme začali evangelizovat ve vysokém tempu všemi prostředky a možnostmi, které jsme v té chvíli měli k dispozici.
Přibyla jedna nová aktivita našeho sboru, pravidelné setkávání křesťanů v Praze. Na tomto pravidelném setkávání se pastor domluvil se třemi křesťany, kteří se do Prahy přistěhovali za prací. Hned na začátku roku se obrátilo k Pánovi několik lidí v Olomouci, a tak jsme se v dubnu 2006 přestěhovali do nových sborových prostor. Tyto prostory jsme upravili tak, aby splňovali podmínky pro náš další rozvoj. V tom čase se také znovuzrodili další noví lidé v Praze a skupina vyrostla na 10-12 lidí. Sbor v Olomouci se stal oficiálním sborem Církve Křesťanská společenství České republiky.
Tyto okolnosti nás povzbudili k další vytrvalé práci na Boží vinici s vědomím, že naše práce není marná v Pánovi. Pokračovali jsme v evangelizačním nadšení. Mnoho bratrů a sester ve sboru v Olomouci se intenzivněji zapojilo do modliteb a evangelizací. V Olomouci a taky v Praze se připojili další noví lidé. V Praze se připojil k shromáždění jeden křesťan se svojí rodinou, který jak sám o sobě říká, už dlouho spal. Tento bratr dojíždí do Prahy za prací z Pelhřimova a to byl důvod proč se „spící“ ocitl na našem shromáždění v Praze. Neuběhl dlouhý čas a tento bratr začal přemýšlet jak začít intenzivněji pracovat i v místě svého bydliště v Nové Cerekvi. V letě 2006 jsme odstartovali také pravidelné setkávání křesťanů v Nové Cerekvi, které jsme časem přesunuli do spádového města Pelhřimov.
Na podzim 2006 jsme byli všichni bratří v Olomouci, v Praze a v Pelhřimově povzbuzeni vším tím, co Pán od začátku roku mezi námi vykonal. Velké změny jsme zažili nejenom na sborové úrovni, ale také v životech mnoha bratrů a sester nastali zásadní změny. Někteří vstoupili do manželství, jiní začali podnikat, narodilo se několik nových dětí a v neposlední řadě mnoho bratrů a sester bylo zbudováno tak, že vstoupili do služby ve sboru a začali nést ovoce k radosti a užitku nás všech.
V době, kdy začala práce v Pelhřimově, bylo také první společné shromáždění s bratry z Prahy a z Pelhřimova u nás v Olomouci. Toto shromáždění proběhne přibližně jednou za šest týdnů, kdy se setkáme všichni spolu, zhodnotíme naše úsilí za uplynulé období a povzbudíme se v další práci.
Jsme Pánovi vděční za rok 2006, protože i když tento rok byl velmi těžký, byl také velmi požehnaný. Na konci roku 2006 jsme s velkou radostí zkonstatovali, že proroctví, které řekl Kenneth Hagin o roku 2006 se skutečně naplnilo. Celé Boží dílo, na kterém jsme pracovali, se oproti konci roku 2005 zdvojnásobilo, Pán mocně požehnal naši práci a úsilí.
Pro rok 2007 jsme postavili ještě smělejší plány a cíle. Tyto se nám také daří realizovat, za co jsme Pánovi velmi vděční. Vidíme a věříme, že rok 2007 bude též velmi požehnaný. Od začátku roku se obrátili další noví lidé v Olomouci, v Praze i v Pelhřimově. V Olomouci a v Praze jsme začali pravidelně evangelizovat na ulicích, co hned začalo donášet ovoce v podobě novoobrácených lidí.
Atmosféra na shromážděních je velmi radostná a dynamická. Lidé rádi chodí na shromáždění a přivádějí nové lidí z okruhu svých známých a rodinných příslušníků. Ve všem co děláme pro Boží dílo a v každém úspěchu vidíme čím dále tím více důležitost modliteb, půstů a efektivního duchovního boje. Jsme velmi povzbuzeni tím, že stále více bratrů a sester to chápe a zapojuje se do práce budování sboru. V neposlední řadě jsme povzbuzeni a povzbuzováni tím, co se děje ve všech sborech na Slovensku, které jsou pro nás velkou oporou. Samozřejmě, že ne všechno se nám podařilo a daří dělat tak, jak jsme si to naplánovali, za úspěchem stojí hodně práce a vynaloženého úsilí, také mnoho těžkostí, zklamání a někdy i utrpení, ale v tom všem je s námi Pán Ježíš, který nás vždy ze všeho zlého vytrhuje a na kterého se nadějeme, že nás stále vytrhne. Povzbuzuje nás také to, že všude na světe jsou lidé jako my, kteří vydali svůj život Ježíši a kteří procházejí těmi samými věcmi jako my.
Na závěr děkujeme všem bratrům a sestrám z Olomouce, Prahy a Pelhřimova za jejich odhodlání a práci na Boží vinici a čtenářům Logosu přejeme hodně síly do další práce a otevřené nebe.
NF Milost | | | Logos 1 / 2018 | | | Jaroslava Marcienková | | | Zo života cirkvi |
NF Milost | | | Logos 8 / 2021 | | | Jaroslava Marcienková | | | Reportáž |
NF Milost | | | Logos 11 / 2017 | | | Jaroslava Marcienková | | | Zo života cirkvi |
Křesťanské společenství Milost Olomouc | | | Logos 8 / 2009 | | | Martin Mazúch | | | Predstavujeme |
Úžasná milosť | | | Logos 1 / 2022 | | | Daniel Šobr | | | Vyučovanie |