Praha, jako hlavní a největší město České republiky, má pro budování Božího díla bezesporu klíčový význam, a to hned z několika důvodů. Prvním je obrovský potenciál k růstu sboru. Praha má více než milion obyvatel, mezi nimiž se určitě skrývá několik tisíc, možná i desítek nebo stovek tisíc lidí, kteří si kladou otázky po smyslu života, hledají Boha nebo jen východisko ze svých problémů. Je reálné očekávat, že pokud se tito lidé setkají s živým Božím slovem kázaným v moci Ducha Svatého, mnozí z nich se obrátí a zapojí se do církve. Praha hrála i výjimečnou roli v duchovních dějinách naší země. Mnoho událostí zásadních pro vývoj křesťanství v Čechách, například působení mistra Jana Husa nebo bitva na Bílé Hoře, se odehrálo právě zde.
Oproti jiným českým nebo slovenským městům má Praha i různá specifika. Život tu v něčem připomíná západní metropole, životní styl je mnohem rychlejší a uspěchanější. Lidé mají větší rozhled, zároveň ale i více předsudků proti křesťanství a Božímu slovu. Ve městě je také silný vliv okultismu a různých dalších hříchů, což má vliv na duchovní atmosféru. Pro Boha však nic z toho není překážkou, a proto se v Praze již více než deset let úspěšně rozrůstá sbor Církve víry Milost.
Pražský sbor vznikl díky pastoru Martinovi Mazúchovi, který ho před více než deseti lety založil a vedl ho až do roku 2012, kdy ho převzal pastor Petr Kuba. Služba obou pastorů byla a je pro Církev víry velice důležitá a bez žádného z nich by se sbor nedostal tam, kde je dnes. Můžeme říci, že se zde naplňuje biblický princip, který říká, že jeden zasévá, druhý zalévá, ale Bůh dává růst.
O počátcích Božího díla v Praze jste se mohli dočíst na stránkách Logosu před osmi lety(Martin Mazúch, „Misijní skupina Praha“, Logos, 12/2007), proto se o tomto období zmíním jen opravdu stručně.
Od roku 2005 dojížděl pastor Martin Mazúch dvakrát týdně z Olomouce do Prahy, aby kázal rozrůstající se skupině věřících. Jádro skupiny tvořili křesťané, kteří se přestěhovali do Prahy ze Slovenska, postupně se ale obraceli noví lidé a také se přidávali věřící z jiných církví. Již poměrně brzy skupinu posílili křesťané z Ústí nad Labem. Na společné bohoslužby přibližně jednou měsíčně dojížděli také křesťané z Pelhřimova.
Výrazný zlom ve vývoji sboru přinesl rok 2011 a vize senior pastora Jaroslava Kříže o zakládání nebo posílení sborů v klíčových městech Čech a Slovenska, mezi něž Praha jistě patří. Nastal čas, aby Praha získala vlastního pastora, který se do ní přestěhuje a bude se jí moci plně věnovat. Toto povolání vložil Bůh do srdce Petra Kuby, v té době pastora ostravského a žilinského sboru.
Na jaře 2012 tak Petr Kuba převzal pražský sbor od Martina Mazúcha. Do Prahy zpočátku jen dojížděl, po roce se do ní i s celou rodinou přestěhoval. S novým pastorem přišly do sboru i další změny, jednou z významných byl přesun do nových prostor na Novotného lávce přímo v centru Prahy, dokonce s výhledem na Karlův most. S přesunem na „Lávku“ přibylo k dosavadnímu sobotnímu shromáždění další ve středu, nazvané 1+1, což se dá rozšifrovat jako kázané slovo + modlitby. K posílení a stmelení sboru stejně jako k navázání kontaktů se služebníky z dalších českých sborů Milosti dále přispěla i pravidelná biblická škola.
Nejvýraznější charakteristikou služby Petra Kuby je bezpochyby růst. Během dvou let sbor narostl natolik, že stávající prostory začaly být malé a přestaly vyhovovat i podmínky pronájmu, za kterých bylo nutné po bohoslužbách rozebrat a odnést aparaturu. Vhodnější prostory se podařilo nalézt na sídlišti Řepy a po nezbytných stavebních úpravách se sbor mohl na jaře 2014 přestěhovat. Přestože jsou tyto prostory vzdáleny od centra Prahy deset kilometrů, pro sbor byly neobyčejně dobrou volbou. Na rozdíl od historického centra Prahy, kde je těžké narazit na Čecha, nemluvě o rodilých Pražanech, je zde na sídlišti mnoho dobrých příležitostí kázat evangelium a zvát lidi na bohoslužby přímo v místě jejich bydliště. Kromě toho jsou naše nové prostory mnohem větší, s místnostmi pro děti a můžeme je využívat nepřetržitě.
Zdá se, jako by s přestěhováním začala další etapa v životě sboru. Zrychlil se růst sboru, téměř na každé bohoslužbě vidíme nové lidi. Výrazně se také rozšířila a po hudební stránce zlepšila chválící skupina, která se skládá hlavně z mladých lidí. Dobré ovoce má i pravidelné páteční setkávání mládeže, které vede mladé lidi k zavázanosti, k lásce k Bohu, k vytváření přátelských vztahů a k zapojování do služeb, jako jsou již zmíněné chvály.
Ačkoli rok 2015 ještě neskončil, již nyní můžeme říci, že byl, chvála Bohu, mimořádně dobrý. Velkým požehnáním pro nás byly dvě návštěvy Harvest teamu, na podzim loňského roku a letos na jaře. Spolu se členy Harvest teamu se do kázání zapojili i někteří bratři a sestry, ve kterých Bůh zapálil touhu po zachraňování ztracených, jež zůstala i po skončení evangelizační kampaně. Proto vznikl domácí pražský Harvest, který byl toto léto poprvé v akci. Od května až doposud chodíme jednou týdně do ulic, zejména v nebližším okolí sboru, abychom mluvili s lidmi o Bohu.
Je opravdu úžasné i poučné sledovat, jak Duch Svatý působí skrze naši práci. Přestože přímo z pouličních evangelizací zatím nikdo do sboru nepřišel, Bůh přidává do církve lidi z nečekaných směrů. Kromě rodinných známých a kolegů našich bratrů do církve přišlo i několik neznámých lidí, kteří si nás sami našli na internetu či jinak. Věříme tomu, že to není náhoda, ale že se Bůh přiznává k naší aktivitě v ulicích. Velkým povzbuzením je pro nás i to, že značná část z těch, kdo uvěřili, zůstává ve sboru a pravidelně se účastní bohoslužeb.
Kromě práce Harvestu je dalším ohniskem růstu sboru i Teplicko-Ústecká misijní skupina. V severních Čechách, asi 90 kilometrů od Prahy leží nedaleko od sebe dvě velká města, devadesátitisícové Ústí nad Labem a padesátitisícové Teplice. Křesťané z těchto měst, kteří jsou již dlouho součástí pražského sboru a scházeli se na domácí skupině v Ústí, se rozhodli využít blízkosti obou měst a začít práci na Božím díle také v Teplicích, kde nalezli lehčí duchovní atmosféru a lidi otevřenější k rozhovorům o Ježíši.
Během pouhého jednoho roku uvěřilo v Teplicích několik nových lidí a většina z nich se stala zavázanými učedníky Ježíše Krista. Před nedávnem byla zahájena pravidelná čtvrteční shromáždění v salonku hotelu Panorama v Teplicích. Na shromážděních je patrná vděčnost z toho, že po letech různých komplikací vzniklo i na severu Čech fungující Boží dílo. Shromáždění mají radostnou atmosféru a povzbuzující Boží slovo, které je na nich kázané, nese potenciál dalšího růstu. Chvály jsou pomazané a buduje se kompletní chválící skupina s kytarou, bicími a klávesy. Zvláštní důraz skupina klade na upřímnost před Bohem i před lidmi a na největší Boží přikázání: „Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly“ a „budeš milovat svého bližního jako sebe samého.“
Jsme velmi vděční Bohu za to, že díky jeho milosti se již nyní naplnila vize růstu sboru pro rok 2015. Naší další velkou vizí, za kterou se modlíme, je, aby do deseti let, vlastně už jen do devíti, sbor dosáhl takového počtu členů, že bude viditelným i v rámci tak velkého města jako je Praha.
Lenka Pelíšková
Gabriela Rosinčinová
Lucia Vondráčková
Predstavujeme naše zbory | | | Logos 3 / 2015 | | | Redakcia | | | Zo života cirkvi |
Predstavujeme naše zbory | | | Logos 2 / 2015 | | | Redakcia | | | Predstavujeme |
Predstavujeme naše zbory - Bratislava | | | Logos 1 / 2016 | | | Žofia Suchá | | | Predstavujeme |
Predstavujeme naše zbory - Košice | | | Logos 9 / 2015 | | | Mário Ovčar | | | Predstavujeme |
Predstavujeme naše zbory - Ostrava | | | Logos 6 / 2015 | | | Veronika Bordovská | | | Predstavujeme |