Izrael květen 2008

Zájezd měl nabitý program. Za 7 dní se opravdu nedá stihnout úplně všechno, ale prošli jsme pěknou řádku míst.

Začali jsme Jeruzalémem (Sión, Zeď nářků, Olivetská hora, Chrámová hora, Biblické muzeum, vykopávky u Chrámové hory v Davidson centru, tunel podél Zdi nářků, rybníky Siloe a Bethezda, památník holokaustu Yad Vašem), pak jsme pokračovali oblastí Mrtvého moře (Masada, En-Gedi, Kumrán), potom severní oblastí jako Galilejské jezero (Tiberias, Kafarnaum), Tel Dan, Cezarea Filipova, hora Tábor, Bet Sean, Gilboa, Jizreel, Megido, Golanské výšiny a nakonec na severozápadě u Středozemního moře Cezarea přímořská, Netanya, Tel Aviv-Jafa a Jope. A to zde není vyjmenováno úplně vše.

Jedním z hlavních cílů naší výpravy bylo seznámit se s hlavními biblickými místy v Jeruzalémě a Izraeli a co nejvěrněji tato místa lokalizovat. Problém je ve spolehlivosti a přesnosti určení takových míst. Mnoho tradičních označení vzniklo v období křižáckých válek, ve středověku. Od té doby se ví „úplně přesně“, kde co leží, a tak se to i ukazuje běžným turistům. Verze výkladu se navíc liší dle náboženského přesvědčení skupiny. Průvodci jsou na to školeni a platí, že náš zákazník náš pán. Tak jsou například katolíci svými průvodci balamuceni, „přesnými popisy“ událostí (kdy a kde se Ježíš zastavil) na známé křížové cestě na ulici Via Dolorosa, kudy měl Ježíš nést kříž. Háček je v tom, že původní silnice na přelomu letopočtu zcela jistě ležela o patro níže než je její současná úroveň v terénu. Na významu tak roste současná archeologie, která pomáhá hodnověrně prokázat pravdivost Písem a tím i historické právo Izraele na jeho území.

Kde leží Sión?

Přece v Jeruzalémě. To je pravda, ale kde přesně? Ve všech současných mapách nalezneme horu Sión jihozápadně od starého města, kousek za Siónskou bránou. Na vrcholu hory pak je tzv. hrobka krále Davida a další objekty. Písmo však ve 2Sam 5,7 píše: „Ale David dobyl skalní pevnost Sión, to je Město Davidovo.“ Bylo to tehdy, když porazil Jebusejce. Je hodnověrně známo, že Město Davidovo leží přesně na jih od chrámové hory. Tam tedy leží ten Sión, který nás z biblického hlediska zajímá a který turistům neukazují.

Na místě nás může překvapit, že v současném terénu ta skutečná hora Sión zaniká. Terén se opravdu během staletí hodně změnil. Z východní strany je Sión lemován Kidrónským údolím a ze západu dnes nevýrazným údolím Sýrařů, kudy vede ulice Ma‘alot Ir David.

Ve Městě Davidově je umístěno muzeum. Lze si na místě prohlédnout vykopávky základů Davidova města, snad i přímo základy královského paláce. S jistotou lze lokalizovat štolu zvanou Chizkiášův tunel (2Par 32,30) o délce 530m. Tunelem jsme prošli přímo ve vodách z pramene Gíchonu. Je vhodné si vzít s sebou svítilnu. V nouzi postačí i podsvícení mobilu nebo blesk fotoaparátu. Také plážové boty do vody nejsou k zahození. Dobrodružné povahy však mohou tunel absolvovat i potmě a naboso. Kdo se nechce namočit, může projít jinudy suchou nohou.

Zajímavé svědectví lze najít uvnitř štoly. Na zdi je původní nápis od dělníků, kteří se zde setkali při ražení tunelu z obou stran proti sobě. Je starý přibližně 2700 let.

Chizkiášův tunel ústí do rybníku Siloe. Na místě stále probíhají vykopávky. Snad budou nalezeny další podrobnosti, které nám poodhalí minulost, jež se odehrála na těchto biblicky důležitých místech.

Od rybníka Siloe jsme se vrátili pěšky vzhůru zpět na Sión, do muzea ve Městě Davidově. Tam nám promítli velmi zajímavý 3D film. Po nasazení speciálních brýlí jsme mohli vidět v třírozměrném prostoru rekonstrukci bojů o původní Jebusejskou pevnost a její dobytí Davidovým vojskem. Také vybudování chrámu a dále pak bojů o Sión za proroků Izaiáše, když kraloval král Chizkiáš. A pak pád Siónu za proroka Jeremiáše, kdy bylo město vyvráceno, první chrám zničen a Izrael odveden do zajetí. To si pak člověk naplno uvědomí rozdíl mezi reliéfem Jeruzaléma v historii a v současnosti.

Jeruzalém má před sebou velkou budoucnost. Jeho reliéf se v budoucnosti ještě naprosto radikálně změní. Je psáno v Zachariáši 14,4-5, že se Olivetská hora rozpůlí a ustoupí na sever a na jih a vznikne nové velké údolí od východu na západ. V Ezechieli 47,10 je pak poznámka, že v Mrtvém moři budou jednou ryby jako ve Velikém (Středozemním) moři. To by mohlo znamenat, že to nové údolí skrze Olivovou horu bude mít hloubku až 700m, aby mohla protéct voda i s rybami ze Středozemního moře přes Jeruzalém do Mrtvého moře. Jeruzalém je totiž geograficky nejvyšším místem mezi jmenovanými moři. Tento výklad však nemusí být správný. Teprve v budoucnosti se to ukáže. Jedno je však jisté a to, že Jeruzalém je městem minulosti, současnosti a zejména budoucnosti. I naší budoucnosti.

Rozlučme se tradičním židovským rčením Le’šana habaa birušalajim! (příští rok v Jeruzalémě).