Šalamoun

Moudrost, bohatství a sláva

Bylo mnoho starověkých králů, ale jeden je v moudrosti, bohatství a slávě daleko převyšoval. Byl to třetí izraelský král Šalamoun. Kraloval pravděpodobně v letech 971-931 př. Kr. Narodil se Davidovi a Bat-šebě. David jej nazval „Šlomo“, což pravděpodobně znamená „pokojný“. Prorok Nátan jej nazval „Jedídjá“, což znamená „Hospodinův milovaný“.

Na královský trůn nastoupil po svém otci Davidovi. Jeho cesta na trůn ale nebyla lehká. Ještě za života krále Davida se proti otci postavil do vzpoury jeho syn Abšalom a potom i nejstarší Davidův syn Adoniáš. Ten už slavil svoji korunovaci, když se k němu dostala zpráva, že David vyhlásil za krále Šalamouna. Významnou roli v této změně sehrála královna matka Bat-šeba a prorok Nátan. Šalamoun byl velmi mladý, když začal kralovat – možná měl jen dvanáct let. Chránila ho slavná Davidova tělesná stráž Keretejců a Peletejců.

Šalamoun byl první dynastický král. Dostal se k vládě v rodové linii na základě otcovy přísahy. Saul i David byli králové, kteří se dostali na trůn na základě charismatické moci, kterou dostali od Boha – byli to tedy charismatičtí králové. Šalamoun se ale dostal na trůn odlišným způsobem. Neměl žádné Boží potvrzení, které by viděla a přijala izraelská společnost. Právě tyto okolnosti – nízký věk, nezkušenost a chybějící Boží potvrzení – dostali Šalamouna pod velký tlak. Pod tíhou těchto okolností k němu promluvil Bůh ve snu v Gibbonu. Tam získal Šalamoun své obdarování jako odpověď na svou moudrou prosbu. Šalamoun prosil o moudrost, aby mohl dobře vést celé království a všechny jemu svěřené lidi. Bůh mu dal spolu s moudrostí úplně vše – bohatství, slávu a moc, která neměla v historii obdoby.

Někteří ekonomové přepočítali Šalamounův majetek a dospěli k odhadu, že Šalamoun by byl na dnešní poměry bilionářem v amerických dolarech. Do dnešní doby tedy nežil bohatší člověk, než byl král Šalamoun. Šalamouna a jeho království navštěvovali králové z celého světa. Někteří ze zvědavosti, jiní pro inspiraci. Šalamoun byl tak moudrý, bohatý a nadčasový, že když jej navštívila královna ze Sáby, řekla, že pověst o něm nedosahuje ani poloviny toho, co ve skutečnosti viděla. Většinou je to na zemi tak, že pověst bývá často lidmi nadsazena oproti skutečnosti, ale to nebyl Šalamounův případ.

Bůh dal Šalamounovi s moudrostí úplně vše – bohatství, slávu a moc, která neměla v historii obdoby.

Šalamoun byl člověk, který vystihl podstatu věcí do maximální možné hloub­ky. Je to právě on, který řekl „zkoumejte věci pod sluncem“ a který si dovolil říct „nic nového pod sluncem“. Svým zkoumáním obsáhl vše a svým srdcem pochopil všechny duchovní zákonitosti týkající se lidského života. Nepochybně mohl čerpat i z dědictví svého otce Davida, který připravil jeviště dějin pro svého syna.

David a jeho život je obrazem prvního příchodu Ježíše Krista. Zrovna tak je život a vláda Šalamouna v mnohém obrazem druhého příchodu Mesiáše a jeho vlády na zemi. Šalamoun zdědil po svém otci rozsáhlou říši, která byla vytvořena za cenu mnoha válek. Když nastoupil na trůn, Šalamoun změnil celou strategii a bez jediného vojenského tažení rozšířil a upevnil své království a získal trvalý dominantní vliv nejen na Blízkém Východě, ale také v mnoha dalších zemích tehdejšího světa. Šalamounův nástupce - syn Rechabeám chtěl jít ve šlépějích svého otce a přirozeně chtěl posunout slávu a věhlas izraelského království ještě dál než Šalamoun. Stal se ale pravý opak. I když se snažil Rechabeám okopírovat způsob vlády svého otce, tak se mu to nepovedlo. Při svém ustanovení svolal radu starších, která měla zkušenosti, moudrost a veškeré know-how; byli to Šalamounovi rádci. Rechabeám si vyslechl jejich rady, když doporučovali, aby zmírnil tempo ekonomického růstu a rozvoje, který byl tak ohromný, že nebylo zapotřebí, aby lidé pracovali tak tvrdě. Rechabeám se rozhodl po svém a naopak ještě přitvrdil. To mělo za následek rozpad izraelského království a jeho postupný úpadek. Rechabeám neměl moudrost a srdce svého otce Šalamouna.

Šalamounovo slavné „nic nového pod sluncem“ můžeme chápat i tak, že Šalamoun vytáhl všechno know-how z duchovní dimenze, z duchovného světa, které bylo pro člověka dostupné. Šalamoun ve svých příslovích zachytil a nadefinoval všechny duchovní zákonitosti pro úspěšný život člověka. Veškerou potřebnou moudrost. Ta je zapsána v knize Přísloví a v knize Kazatel. Tyto knihy jsou součástí Bible, a tedy i naší kultury a našeho světonázoru. Proto máme my křesťané obrovskou zodpovědnost být moudří a osvojit si toto vidění a pohled na svět. Šalamoun sesbíral a sepsal všechna přísloví inspirován Bohem. Zkoumal věci pod sluncem, objevil, jak fungují duchovní zákony, kterým je podřízený lidský život a lidské chování. Neměli bychom tedy i my objevit tuto knihu moudrosti, pokud chceme být úspěšní?

Už jsme řekli, že Šalamoun chtěl získat moudrost kvůli správě celého národa. Nesoustředil se na to, co měl spravovat a co měl dělat, ale jak to spravovat a jak to dělat správně. Nestal se moudrým přes noc. Bůh mu ve snu řekl, že mu dá i to, co nežádal. Mluvil tedy o budoucnosti. Šalamoun se naučil hledat moudrost, rozmnožovat jí a aplikovat do všech oblastí života. Naučil se spravovat nejen ekonomiku a celé království, ale i svou duši, ústa, mysl a srdce.

Jak hledat moudrost

Přísloví 30-33 říká: „Tlak na mléko působí máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku.“ Šalamounova moudrost spočívala především v tom, jak jí samotnou hledat a jak jí získat. Měl know-how, správné technologie na získávaní moudrosti, proto jí měl tak mnoho. Věděl, že nos i krev a celé tělo jsou podřízené přesným zákonitostem, stejně jako procesy v duši nebo mléko. Mléko je v Bibli obrazem Božího slova. Šalamoun vypozoroval, že stejně jako se správnou technologií, tedy v případě mléka tlakem nebo tlučením, dostane z mléka smetanu, případně máslo či mnoho dalších kvalitativně lepších produktů, tak se správným zabýváním se s Božím Slovem dostane z něho moudrost a pochopení duchovních zákonitostí. Kniha Přísloví je mléko, kde je ukrytá smetana a máslo, sýr, jogurt, tvaroh a mnoho dalšího. V ní je ukryta moudrost a všechny duchovní zákonitosti. Je zapotřebí uplatnit správnou technologii na získání másla a smetany, na získání ryzího zlata i moudrosti. Apoštol Petr říká: „... a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím vyrostli k záchraně,“ (1. list Petrův 2,2) a apoštol Pavel: „Dal jsem vám pít mléko, pokrm jsem vám nedal, neboť ten jste ještě nemohli snést.“ (1. Korintským 3,2) Na mléko musíme uplatnit správnou technologii, aby vydalo máslo nebo smetanu. Smetana je kvalitativně hodnotnější, je to produkt uplatnění správné technologie. Právě tak musíme hledat správným způsobem moudrost, zabývat se správným způsobem s Božím Slovem, abychom z něho získali moudrost a byly nám odhaleny duchovní zákonitosti. Člověk může vypít hektolitry mléka a se smetanou nemusí mít žádnou zkušenost. Přestože je smetana v mléku, které člověk pije, nikdy jí tam neobjeví, nikdy s ní nemusí mít zkušenost. Tak musíme uplatnit duchovní zákony v našich životech, abychom z nich dostali požehnání.

„Přísloví izraelského krále Šalomouna, syna Davidova, k poznání moudrosti a kázně, k porozumění řečem rozumným, k přijetí rozumné kázně, spravedlnosti, práva a přímosti, aby dala prostoduchým chytrost a mládenci poznání a rozvahu. Ať je slyší moudrý a přibude mu bystrosti, ať rozumný získá schopnost vést, aby dokázal porozumět přísloví a podobenství, slovům moudrých i jejich hádankám. Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají hlupáci.“ (Př 1,1-7) „Získat moudrost je mnohem lepší nežli ryzí zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli výborné stříbro.“ (Př 16,16) „Počátek moudrosti je: Získej moudrost! Za všechno své vlastnictví získej rozumnost.“ (Př 4,7) Když čteme knihu Přísloví, může se nám zdát, že se Šalamoun často opakuje. Proč? Šalamoun dobře věděl, jak zásadní roli hrají v životě člověka moudrost, bázeň, čisté srdce, správné jednání, dobré vztahy, píle, lenost, hloupost nebo nešlechetnost.

Počátek moudrosti

Dle Bible je počátkem moudrosti bázeň před Hospodinem. K ní se dostane člověk tak, že hledá moudrost jako stříbro, jako skryté poklady. Pak porozumí, co je to bázeň před Bohem a dostane se na počátek moudrosti. „Můj synu, jestliže přijmeš mé řeči a uchováš u sebe mé příkazy, učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti, jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš svůj hlas k rozumnosti, jestliže ji budeš hledat jako stříbro, pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy porozumíš bázni před Hospodinem a získáš poznání Boha.“ (Př 2,1-5) Šalamoun přirovnal hledání moudrosti k technologii hledání - „dolování“ stříbra, zlata a drahých kamenů. Používal přirovnání a obrazy, kterým rozuměl. Ve své době byl největším vlastníkem dolů na drahé kovy a drahé kameny. Mladý Šalamoun začal hledat moudrost tak, že řekl Bohu: „Bože, prosím, pomoz mi. Nauč mě, jak správně žít, já to neumím. Neumím kralovat, vést celý národ. Nerozumím ekonomice, politice, mezinárodním vztahům a konfliktům. Bože, prosím, nauč mě to.“ Do té doby byla moudrost před Šalamounovýma očima skryta jako poklad v zemi. Bohu se tento jeho postoj velmi líbil a řekl mu, že mu dá i to, co nežádal. A taková je moudrost – dovede tě i k věcem, o kterých se ti ani nesnilo!!! Problém většiny lidí je, že hledají nejdříve ty přidané věci, za těmi se ženou, ty dolují a chtějí, aby jim Boží moudrost byla přidána, ale tak to nefunguje! Mladý Šalamoun proto hledal moudrost, protože ho zajímal Boží záměr a plán. Miloval Boha, měl silný pocit sounáležitosti s Boží prací a tím, co chtěl Bůh pro celou společnost. A to se mu i povedlo. Šalamoun nežádal Boha o to, co charakterizuje navenek krále, bohatství, slávu a moc. I když to jako král potřeboval, aby mohl prakticky vést celou krajinu. Jestli někdo potřebuje bohatství, slávu, uznání a moc, tak je to král, ale Šalamoun žádal to, z čeho tyto věci vyrůstají, to, co je ukryto hluboko pod povrchem, jako diamant v hlubokém dolu, a to je moudrost. Šalamoun moudrost nevymyslel, ale vyhledal, objevil a řídil se jí. Moudrost byla i před Šalamounem. On jí objevil, doloval a shromažďoval.

Šalamoun se naučil hledat moudrost, rozmnožovat jí a aplikovat do všech oblastí života.

Když byl na počátku moudrosti, měl bázeň a miloval Boha, začal dolovat a moudrost shromažďovat, dělal to stále efektivněji. Čím více moudrosti měl, tím lépe věděl, jak jí může ještě efektivněji shromažďovat a využívat. Tak to dělal i ve svých dolech. Čím více zlata a drahých kamenů měl, tím lépe věděl, jak je efektivněji a ve větším množství získávat. Představme si člověka, který má své existenční problémy, ale má také pole, o němž ví, že v zemi je skryto zlato a drahé kameny. Už na něm našel dva drahé kameny - bázeň a lásku k Bohu. Nebylo by pošetilé, aby se snažil vyřešit svoje problémy jinak, než že by začal dolovat a hledat více drahých kamenů a zlata? Žel, mnoho lidí hledá bohatství a hodnoty tam, kde nejsou, vyřešení svých problémů způsobem, technologií, kterou to nefunguje. Ale vzít radu od Šalamouna a hledat na poli Božího slova moudrost, to je ta správná technologie, tam je moudrost jako ryzí zlato a vše ostatní, co člověk potřebuje. Dej si i ty poradit od Šalamouna. Šalamoun byl tak moudrý, bohabojný, úspěšný a šťastný, že to mělo vliv na celou společnost, kterou vedl. V Izraeli byly tehdy desetitisíce podobně moudrých, bohatých a úspěšných lidí, jako byl on. Dědictví Šalamouna a jeho doby je vidět v izraelském národě dodnes.

Co nám může moudrost do našich životů konkrétně přinést? I o tom Šalamoun v knize Přísloví velmi podrobně a opakovaně mluví. Shrňme teď to, co nám moudrost do naších životů přinese. Je to 22 výsledků, požehnání nebo druhů ovoce. Jsou to: vědomost, rozvaha, dobrý úsudek, záchrana a ochrana, úspěch, lepší zdraví, delší život, sláva, finanční nadbytek, přízeň autorit, uznání a povýšení, finanční nezávislost, důvěra, síla charakteru, odvaha, mimořádné úspěchy, osobní naplnění, výborné vztahy, smysluplný život, láska a obdiv druhých, porozumění, skutečná moudrost. Je toho příliš na to, aby to člověk nechtěl. Je to vše, co člověk potřebuje k životu.

Šalamoun uměl nejen vydolovat moudrost, ale také ji úspěšně aplikovat na okolnosti a situace, které přinášel jeho život a vláda. U Šalamouna můžeme říci, že moudrými způsoby hledal a shromažďoval moudrost, a když moudrost našel, tak jí použil na to, aby ještě více zdokonalil a zefektivnil způsoby, kterými poznání a moudrost hledal. Tak se stal Šalamoun nejbohatším a nejúspěšnějším mužem na celém světě.

Duchovní zákony

Podívejme se nyní na některé duchovní zákony a moudrost, se kterou je Šalamoun vysvětluje. Jeden z důležitých postojů, které jsou nezbytné pro veškerý úspěch a který Šalamoun objevil, je píle. „Nedbalý člověk nepeče svůj úlovek, ale píle je pro člověka vzácný majetek.“ (Př 12,27) Píle je základní postoj, stav a způsob jednání, kterým se projevuje a účinně pracuje moudrost v životě člověka. Žel, píle podle toho, co o ní lidé běžně vědí a co si o ní myslí, je, že píle je tvrdá dřina. Dokonce podle slovníku můžeme najít definici píle jako „vytrvalou, tvrdou snahu něco dosáhnout“. Jeden strom se dá porazit mnoha způsoby. Můžeme se rozhodnout, že jej porazíme kladivem. V tomto případě budeme potřebovat opravdu hodně vytrvalé, tvrdé snahy, aby se nám to povedlo. Strom se dá ale také porazit motorovou pilou. Který z těchto způsobů opravdu odráží skutečnou píli? Ten první, kde je dominantní zarputilá snaha a nic více, kde je cíl našeho snažení v nedohlednu nebo ten druhý, kde je k snaze připojena moudrost? Rozhodně ten druhý. A jak definuje píli Šalamoun? „Již chlapec se pozná podle svých činů, jestli jsou jeho skutky ryzí a správné.“ (Př 20,11) Zde Šalamoun opět přirovnává lidské jednání k tříbení zlata, aby bylo zlato ryzí. Musí se na něm pracovat s pílí, s vytrvalou, ryzí a správnou prací, která vede k cílenému výsledku. Ryzí práce je podle Šalamouna ta, kterou lze připodobnit k získávání ryzího zlata. Taková práce vyžaduje skutečnou píli, a také hodně času a úsilí. Je to práce efektivní, výkonná a účinná. Ryzí a správná práce je skutečnou pílí. Píle je vytrvalá, účinná, efektivní, a správně vykonaná práce. Je to schopnost. Je to to samé, jako když se řekne, že pomazání je schopnost nebo uschopnění. Píle je tedy pomazání, uschopnění, schopnost, která kombinuje kreativitu, vytrvalost, chytrý přístup, správné plánování, správné provedení, správné načasování, efektivitu a výkonnost s cílem dosáhnout požadovaný cíl a výsledek, který je ryzý a má charakter nejvyšší dokonalosti.

Opakem píle je lenost. I tento jev Šalamoun velmi pečlivě popsal. Lenost je součástí padlé lidské přirozenosti. Projevuje se tak, že člověk chce dosáhnout co nejvíce, za co nejkratší čas a s nejmenší námahou. Člověk je ve své přirozenosti hnán jít cestou nejmenšího odporu, a být tedy líný. Lenost má na život člověka katastrofální vliv. Člověk je v nepřekonatelné nevýhodě oproti výzvě, která před ním stojí. Není připraven jí zdolat, neplánuje, střílí od boku. „Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu, ale každý, kdo je ukvapený, dojde jenom nouze.“ (Př 21,5) Líný člověk bude ovládaný. „Ruka pilných bude vládnout, kdežto nedbalá ruka bude konat nucenou práci.“ (Př 12,24) Líný člověk je žádostivý, ale dostává se mu jen málo. „Lenoch dychtí a nic nemá, ale touha pilných se naplní.“ (Př 13,4) Lenivý člověk je předurčen k chudobě. „Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale ten, kdo se žene za prázdnými věcmi, nasytí se chudobou.“ (Př 28,19) Majetek lenocha se rozpadne. „Snadno získaný majetek se bude zmenšovat, kdežto ten, kdo pracně shromažduje, rozmnoží ho.“ (Př 13,11) Úsilí lenocha je k ničemu. „Každá námaha přinese prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi.“ (Př 14,23) Jen málo lidí se pokládá za líné. Na to, aby člověk uměl uplatnit píli ve svém životě, musí se podle Šalamouna nejdřív vypořádat s leností. Šalamoun popisuje 4 kořeny lenosti: sebestřednost. „Člověku připadá správná každá jeho cesta, avšak srdce zkoumá Hospodin.“ (Př 21,2) Člověk přirozeně tíhne k tomu, aby viděl věci jen z vlastního úhlu pohledu. Druhým kořenem lenosti je domýšlivost nebo arogance. „Lenoch je moudřejší ve svých očích než sedm lidí, kteří rozvážně odpovídají.“ (Př 26,16) Člověk má tendenci si myslet, že je chytřejší než ti druzí, a proto se brání tomu, aby požádal o radu nebo konzultaci. Ptá se na radu, až když je problém, když se dostane do nesnází. Většinou je už ale pozdě. Třetím a čtvrtým kořenem lenosti jsou nevědomost a nezodpovědnost. Šalamoun je nazývá pošetilostí. „Procházel jsem kolem lenochova pole, kolem vinice člověka, kterému chyběl rozum, a hle, celá byla zarostlá kopřivami, její povrch byl pokryt plevelem, její kamenná zeď byla zbořená.“ (Př 24-30,31) Pro líného člověka je snazší jednat v nevědomosti než se vzdělávat. Sebevzdělání vyžaduje čas a píli. Pro lenocha je lepší jít cestou menšího odporu, jednat v nevědomosti. Nezodpovědnost je ještě horší. Člověk ví, co má dělat, ale zvolí si možnost to neudělat. Jen když člověk zatočí s leností, může vnést píli a moudrost do svého života. Šalamoun nám dává také rady, jak to udělat.

Tlak na mléko působí máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku.

Jak porazit lenost a stát se pilným a úspěšným? První z kroků je probudit se do reality. „Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy se probereš ze spánku? Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.“ (Př 6,9-11) Problém líného člověka je, že si myslí, že má více času, než potřebuje na dosažení svých cílů, a proto odkládá na později všechno, co má udělat, aby je dosáhl. Proto se probuď a přestaň věci odkládat. Pak si stanov cíle nebo vize, které chceš dosáhnout. „Když není vidění, lid je bez zábran, ale šťastný je ten, kdo zachovává zákon.“ (Př 29,18) Podrobně naplánuj a nadefinuj kroky, které máš udělat, aby ses dostal k cíli. Poraď se, najdi si partnera, společníka, rádce nebo vyhledej radu. Skutečně dobrých rádců není nikdy příliš mnoho. „Kde není důvěrné společenství, plány se hatí, ale při množství rádců se naplní.“ (Př 16,22) Problémem hlavně u mužů je, že se nechtějí poradit kvůli své ješitnosti. Nechtějí požádat o radu. I když zabloudí v cizím městě, raději bloudí v naději, že nějakým způsobem objeví správnou cestu, než aby zastavili a někoho se zeptali na správný směr. „Plány s radou se uskutečňují, proto válku veď se strategií.“ (Př 20,18)

Každý úspěšný generál se před bitvou radí. Každý úspěšný obchodník se před koupí radí. Každý úspěšný ředitel má zasedací místnost, kde je dlouhý stůl s mnoha židlemi. Šalamoun nebyl superman, individualista. Ani filmový hrdina, který zvládne všechno sám, který má tajný plán, o kterém neví ani jeho spolupracovníci, a který v poslední chvíli vytáhne, aby všechny zachránil. Takové bytosti patří do pohádek a hollywoodských filmů, ne do skutečného života.

Šalamoun byl jiný. Oplýval nedostižnou moudrostí, praktickými vhledy, radami a varováními. Shromáždil moudrost ve třech tisících přísloví. Shromáždil je pro to, abychom i my našli moudrost a skutečný život. Máš tu čest, aby se Šalamoun stal i tvým rádcem a partnerem pro život.